Úprava fotografií - ořez, změna velikosti, doostření, uložení, příprava pro tisk
Digitální fotografie zaznamenala v posledních letech obrovský nárůst díky rozšíření digitálních fotoaparátů do celé řady zařízení včetně základních mobilních telefonů. Většina lidí bez rozdílu věku dnes pravidelně používají zařízení schopné zachycovat fotografie. Cvičení je věnováno práci a vysvětlení postupů při základních úpravách fotografií, konkrétně v prostředí aplikace Gimp.
Cíle cvičení
- naučit se měnit velikost fotografie či jiného grafického souboru
- připravit fotografii pro publikování v prostředí internetu či na tisk
Soubory pro cvičení
Obsah cvičení
Ořezání fotografie (úprava kompozice)
Kompozicí rozumíme zozmístění jednotlivých prvků na obraze. Ovlivňujeme ji primárně při samotném procesu fotografování, když se rozhodujeme, kam umístíme hlavní objekt zájmu fotografie, jaké ohnisko použijeme (zoom), z jakého úhlu budeme fotografovat (úroveň očí, podhled, nadhled) a podobně. Ve chvíli, kdy již máme fotografii pořízenu, máme jen jedinou možnost jak ovlivnit její kompozici, a to ořezem některých jejích částí. Jelikož velká většina digitálních fotoaparátů (mimo zrcadlovky) pořizuje fotografie s poměrem stran 4:3 a základní tiskové formáty disponují poměrem 3:2 (15x10 cm, 30x20 cm, 60x40 cm, apod.), je potřeba fotografie před tiskem upravit na tento poměr stran. Máme dvě možnosti, jak toto udělat - oříznout část fotografie a tím o ni přijít, či ponechat fotografii celou a dodat na potřebnou stranu rámeček určité barvy (nejčastěji černý či bílý).
V prostředí aplikace Gimp je k dispozici nástroj Ořez, který umožňuje přímo nastavit poměr stran, ve kterém chceme fotografie ořezávat. Jeho použití je velmi jednoduché - stačí vybrat nástroj a pak tahem myši při držení levého tlačítka vybrat tu část fotografie, která má být zachována - vše ostatní bude ořezáno.
Obr. 1: Nástroj ořez v prostředí aplikace Gimp
Změna velikosti fotografie, její doostření
Pokud chceme fotografii v plném rozlišení z fotoaparátu publikovat v prostředí internetu, je potřeba zmenšit její velikost. Ačkoliv řada služeb pro publikování fotografií automaticky nabízejí a provádějí tuto činnost (facebook, rajče, ...), je mnohem vhodnější provést zmenšení fotografie samostatně a mít kontrolu nad jeho výsledkem. Ideální rozměr fotografie pro publikování na internetu je přibližně 600 - 1 200 px pro delší stranu fotografie. Při této velikosti již bude mít soubor s fotografií rozumnou velikost (podle konkrétního rozměru, typu scény, komprese cca 0.1 - 0.8 MB) a zároveň bude dostatečně velký, aby bylo možné si jej rozumně prohlédnout.
Ke zmenšení fotografie v prostředí Gimpu můžeme využít nástroj Obrázek/Škálovat obrázek, podobu jeho okna přibližuje obrázek 7. Nastavit můžeme finální rozměry obrázku v pixelech, definovat hodnotu PPI a vybrat metodu interpolace, která se pro zmenšení využije. Počty pixelů fotografie na obr. 7 odpovídají fotografii zhruba z 22 Mpix fotoaparátu. Pokud bychom chtěli tuto fotografii zmenšit na velikost např. 900 x 600 px, není zcela vhodné provést takovéto zmenšení v jednom kroku rovnou zadáním hodnot 900 px pro delší stranu fotografie. Během změny rozměru fotografie totiž dochází k přepočtu obrazu s využitím interpolace, ztrátě určitých detailů, které již nemohou být součástí menšího rozměru, a také ke ztrátě ostrosti obrazu. Lepší přístup je tak provést zmenšení fotografie po krocích - například vždy o polovinu velikosti a mezi těmito kroky fotografii vždy doostřit. Ukázkovou fotografii bychom tak zmenšili nejprve na cca 2 800 px, následně 1 400 px a pak až na konečných 900 px.
Doostření fotografie v Gimpu je možné provést funkcí Filtry/Vylepšit/Doostřit. Tento nástroj bohužel nenabízí jinou možnost nastavení parametrů doostření, než pouhé určení jeho síly. Obecně doostřování fotografií funguje na principu vyhledávání hran v obraze a jejich zvýraznění použitím lokálního navýšení kontrastu mezi linií a jejím nejbližším okolím. Cílem je doostřit pouze ty části obrazu, které to potřebují - hlavní objekt, a ostatní části obrazu ponechat v původní podobě. Pokud bychom totiž aplikovali doostření na místa bez hran (např. jednolité barevné plochy jakou je modrá obloha), docházelo by k přidávání šumu do těchto částí fotografie, což vždy vede k degradaci fotografie. Nastavení míry doostření volte pečlivě s přihlédnutím k náhledovému oknu, které je k dispozici. Do něj si zobrazte tu část fotografie, která obsahuje objekty, které chcete doostřit, ale také ty, které chcete zachovat bez doostření. Nyní navolte tu hodnotu doostření, kterou považujete za ideální. V závěru fotografii uložte do formátu JPEG s nastavením úrovně komprese mezi 85 - 90 % (tyto hodnoty Vám zajistí již rozumnou velikost souboru při zachování jeho vysoké kvality, kdy komprese ještě v drtivé většině případů nebude okem viditelná).
Obr. 2: Okno nástroje Škálovat obrázek v aplikaci Gimp sloužící k úpravě velikosti obrazu
Uvedený algoritmus pro zmenšení fotografie představuje jen jeden z možných způsobů, jak fotografii zmenšit - komerční programové nástroje primárně určené pro zpracování fotografií většinou obsahují mnohem efektivnější algoritmy pro zostřování obrazu.
Přípravu fotografie na tisk o určité velikosti provedete stejným způsobem jako její zmenšení pro publikování na internetu. S využitím nástroje Škálovat obrázek získáte obraz o požadované velikosti a hodnotě PPI (lze změnit jednotky z px na mm/cm a vidět tak výsledný rozměr tisku). Při potencionálním zmenšování obrazu dodržujte postup popsaný výše včetně doostření. Před samotným tiskem je dobré finálně fotografii ještě mírně zesvětlit (ideálně použitím křivek), jelikož proces tisku ji mírně ztmaví.
Rozlišení digitálního obrazu a příprava fotografie na tisk
Pokud řešíme fyzickou velikost obrazu při jeho tisku, základem je počet pixelů obrazu v obou osách (šířka x výška). Celkový počet pixelů souboru můžeme relativně snadno využitím interpolačních metod zmenšit, jeho zvětšení je však komplikované a při nešetrném provedení vede ke ztrátě kvality obrazu. Reálnou velikost obrazu při tisku tak ovlivňujeme primárně tzv. hodnotou PPI (Pixel per Inch), která určuje jaký počet pixelů fotografie bude použit na vytištění obrazu o velikosti 1 palce = 2.54 cm. Běžně a někdy až dogmaticky je za hodnotu PPI potřebnou pro kvalitní tisk považováno 300 PPI. Pokud se však rozhodnete pro tisk svých digitálních fotografií či jiných rastrových obrazů, reálně si často vystačíte s hodnotami okolo 150 - 200 PPI při zachování vysoké kvality výsledku. Potřebná hodnota PPI souvisí i s velikostí tisku - na čím větší formát budeme tisknout, tím menší PPI nám bude stačit. Tato situace je dána hlavně tím, že obraz například o velikosti A1 si nebudeme prohlížet ze vzdálenosti 20 cm a hledat na něm jednotlivé pixely, ale tak, abychom jej viděli jako celek. Pro tisk do velikosti formátu A4 tak budete potřebovat PPI okolo 250 - 300, pro větší formáty si vystačíte s hodnotami nižšími.
Potřebnou velikost vstupního souboru pro tisk o určité velikosti je možno snadno vypočítat pomocí vztahu:
Počet px = (požadovaný rozměr v cm / 2.54) * PPI
Následující tabulka poskytuje informace o velikosti tisku při různých velikostech vstupních souborů a hodnotě PPI. Můžete z ní například snadno vyčíst, že pro tisk klasické albumové fotografie formátu 15 x 10 cm při rozlišení 300 PPI si bohatě vystačíte s 2 Mpix fotoaparátem a pro tisk 60 x 40 cm (150 PPI) s 8.4 Mpix fotoaparátem. Honba za co nejvyšším počtem Mpix digitálních fotoaparátů je tak z velké části pouhým marketingovým tahem na zákazníka (vynecháme-li profesionální kategeorii fotoaparátů). V případě fotografie ovlivňuje mimo hodnotu PPI kvalitu tisku řada dalších parametrů - použitá tiskárna, papír, vlastnosti samotné fotografie (expozice, ostrost, barevné vyvážení), jejichž zanedbání může vést k nevalným výsledkům.
| Formát | Velikost v px 300 PPI |
Velikost v px 200 PPI |
Velikost v px 150 PPI |
|---|---|---|---|
| 15x10 cm | 1 772 x 1 181 (2.1 Mpix) | 1 181 x 787 (0.9 Mpix) | 886 x 591 (0.5 Mpix) |
| A5 (21x15 cm) | 2 480 x 1 772 (4.4 Mpix) | 1 654 x 1 181 (1.9 Mpix) | 1 240 x 886 (1.1 Mpix) |
| A4 (30x21 cm) | 3 543 x 2 480 (8.8 Mpix) | 2 362 x 1 654 (3.9 Mpix) | 1 772 x 1 240 (2.2 Mpix) |
| A3 (42x30 cm) | 4 961 x 3 543 (17.6 Mpix) | 3 307 x 2 362 (7.8 Mpix) | 2 480 x 1 772 (4.4 Mpix) |
| A2 (60x42 cm) | 7 087 x 4 961 (35.2 Mpix) | 4 724 x 3 307 (15.6 Mpix) | 3 543 x 2 480 (8.8 Mpix) |
| A1 (84x60 cm) | 9 921 x 7 087 (70.3 Mpix) | 6 614 x 4 724 (31.2 Mpix) | 4 961 x 3 543 (17.6 Mpix) |
| A0 (120x84 cm) | 14 173 x 9 921 (140.6 Mpix) | 9 449 x 6 614 (62.4 Mpix) | 7 087 x 4 961 (35.2 Mpix) |
Tab. 1: Potřebné velikosti digitálních obrazů pro tisk vybraných formátů v závislosti na PPI
Jednotka PPI je velmi často zaměňována s obecně známější jednotkou DPI (Dot per Inch), která však nevyjadřuje počet pixelů na jeden palec tisku, ale počet tiskových bodů na tento rozměr. Tuto jednotku využívají tiskárny z toho důvodu, že nedokáží vytisknout jeden pixel libovolné barvy. Aby barevně vytiskly jeden pixel, musí jeho barvu namíchat z několika bodů (Dots) svých barevných inkoustů (obvykle 4 nebo 6 barev). Jeden pixel obrazu se tak rozpadne na několik inkoustových tiskových bodů (Dots). Tiskový bod (Dot) tak musí být menší, než je pixel obrazu, aby bylo možné barvu pixelu namíchat.
Uložení fotografie
Nabídka Soubor/Uložit nabízí pouze možnost uložit fotografii v Gimpu do formátu XCF. Tento formát je primárně používaný aplikací Gimp, ale obecně není příliš podporovaný (byl by problém se zobrazením obrázku mimo prostředí Gimp). Z tohoto důvodu je potřeba využívat nabídky Soubor/Export As, která umožňuje ukládat fotografii či jakýkoliv obrázek do uživatelem vybraného formátu. V případě fotografií doporučuji využívat formát JPG s nastavením kvality ve vyvolaném okně okolo 90 %. Toto nastavení povede již k rozumnému zmenšení velikosti souboru s obrázkem díky jeho kompresi, ale zároveň jen málo bude degradovat jeho kvalitu.