Cvičení 3 - Digitální fotografie, pokročilé techniky úprav, fotomontáž
Cvičení 2 bylo věnováno popisu a vysvětlení základních úprav digitální fotografie, které jsou obvykle do určité míry vyžadovány každou fotografií. Úkolem tohoto cvičení je poskytnout náhled na provádění složitějších úprav zaměřených již jen na vybrané části fotografie, z nichž některé mohou být označeny pojmem fotomontáž. Po stručném teoretickém úvodu jsou ve cvičení řešeny tři praktické úlohy úpravy fotografií - všechny realizované v prostředí aplikace Gimp.
Cíle cvičení
- seznámit se se základními technikami selektivní úpravy fotografie a fotomontáže
- provést úpravy několika fotografií založených na práci s výběry, maskou vrstvy a klonování
Soubory pro cvičení
Obsah cvičení
Fotomontáž
Pojem fotomontáž obecně vnímáme jako zásah do fotografie, který pozměňuje zachycenou realitu za účelem poskytnutí lepších či líbivějších výsledků (zamaskování rušivé části fotografie, zeštíhlení postavy, vyhlazení pleti, apod.). Může se jednat také o vytvoření koláže z vybraných částí několika fotografií. V některých odvětvích fotografie je fotomontáž hojně využívanou praxí - reklamní fotografie, některé styly portrétní fotografie, v jiných odvětvích ji nalezneme výrazně méně často (fotografie přírody, krajiny, sportu, atd.). Je potřeba si uvědomit, že se vždy jedná o umělý zásah, kterým se snažíme pozměnit realitu či dohnat naši neschopnost pořídit výslednou fotografii přímo v průběhu focení. Na druhou stranu je však dobré mít alespoň základní pojetí o těchto operacích a mít možnost pro případ potřeby některé z nich samostatně provést. Po absolvování tohoto cvičení nebudete schopni udělat z nepoužitelné fotografie exklusivní dílo, ale měli byste získat představu, čeho a jak lze dosáhnout.
Výběr x maska
V drtivém počtu případů je naším cílem pozměnit či nahradit jen určitou část obrazu = provedení selektivní úpravy. V minulém cvičení jsme vždy pracovali s celou plochou obrazu či alespoň s jejími částmi, které měli obdobnou jasovou složku pixelů (křivky apod.). Abychom tentokrát mohli na určitou část fotografie aplikovat žádanou úpravu, musíme jí nejprve
a, vybrat,
b, aplikovat úpravu na celou plochu fotografie, ale nechtěné oblasti zamaskovat.
V prostředí aplikace Gimp máme k dispozici následující nástroje pro výběr:
- Výběr obdélníku - jednoduchý výběr oblasti tvaru čtverce či obdélníku
- Eliptický výběr - jednoduchý výběr oblasti dle vytvořené kružnice či elipsy
- Volný výběr - volný výběr od ruky
- Přibližný výběr - automatizovaný výběr spojitých oblastí obrazu dle odstínu zadané barvy, obdoba nástroje Výběr dle barvy
- Výběr dle barvy - automatizovaný výběr spojitých oblastí obrazu dle odstínu zadané barvy, obdoba nástroje Přibližný výběr
- Výběr nůžkami - automatizovaný výběr založený na hledání hran v obraze
- Výběr popředí - poměrně efektivní automatizovaný výběr probíhající ve dvou krocích
Ve fotografii si málokdy vystačíme s jednoduchými geometrickými výběry (obdélník, elipsa, atd.) a je potřeba přistoupit k efektivnějším nástrojům. V Gimpu doporučuji využívat nástroj Výběr popředí, který umožňuje provádět poměrně složité výběry bez zdlouhavé práce. Po vybrání potřebné části fotografie můžeme na výběr aplikovat požadovaný nástroj či vybranou oblast nahradit jiným obrazem.
Pokud je provedení výběru části obrazu příliš náročné, můžeme využít tzv. masku vrstvy. Tu si můžeme představit jako rastrový závoj o celkové velikosti obrazu i jednotlivých pixelů, kterým vrstvu překryjeme a můžeme po něm kreslit štětcem. Ty části vrstvy, které na její masce přemalujeme černou barvou, se stanou zcela průhledné. Naopak části obrazu s maskou bílé barvy zůstanou zcela neprůhledné. Jelikož nemáme k dispozici pouze černou a bílou barvu, ale celý rozsah odstínů šedé v intervalu 0-255 (0 = černá, 255 = bílá), můžeme velmi detailně jednotlivým částem vrstvy nadefinovat jejich průhlednost. Lze to přirovnat k situaci, kdy máme na sobě dvě papírové fotky a v té horní nůžkami vystřihneme libovolný otvor, kterým najednou vidíme fotku spodní, na pozadí. Začneme tak vidět část horní fotky a část spodní fotky najednou. S tím rozdílem, že můžeme ovlivňovat i míru průhlednosti.
Ve chvíli, kdy si vytvoříme dvě vrstvy se stejným obsahem (příkaz Duplikovat vrstvu), na horní vrstvu aplikujeme nějakou úpravu (například zvýšení kontrastu pomocí křivek) a vytvoříme ji masku vrstvy, můžeme malováním štětcem černé barvy po masce vyloučit ty části horní vrstvy, u nichž nechceme zvýšení kontrastu. Těmto částem obrazu vrstvy řekneme, že se mají stát průhlednými, díky čemuž uvidíme obraz ze spodní vrstvy, na kterou jsme zvýšení kontrastu nepoužili. Pokud bychom chtěli na určité části obrazu aplikovat zvýšení kontrastu pouze o 50 %, přemalujeme jejich masku štětcem o barvě střední šedé (RGB kód 127, 127, 127). Závěrem pak stačí obě vrstvy sloučit dohromady (příkaz Sloučit viditelné vrstvy).
Existují také nástroje, které nevyžadují předcházející provedení výběrů či vytvoření masky vrstvy, ale jsou aplikovány přímo na zadanou část fotografie (nejčastěji kliknutím myši). Příkladem takovéhoto nástroje je Klonovací razítko, které umožňuje nahradit požadovanou část obrazu jinou vybranou částí obrazu.
Praktická úloha 1 - odstranění rušivé části fotografie klonovacím razítkem
Cílem je z fotografie uvedené na obrázku 1 nahoře odstranit rušící část pozadí v podobě barevné ponožky v pravém horním rohu fotografie. K tomuto procesu využijeme jednoduchý, ale velmi efektivní nástroj Klonování. Nejprve se přiblížíme na problematickou oblast a zvolíme požadovaný nástroj. Jeho princip je velmi jednoduchý - vybereme zdrojovou oblast fotografie a jí posléze nahradíme problematickou část fotografie. V panelu voleb nástroje nastavte velikost vybírané oblasti přibližně na 50 bodů a přesuňte se kurzorem myši na část fotografie se zelenou trávou v blízkosti ponožky. Nyní stiskněte tlačítko CTRL a zmáčkněte levé tlačítko myši, čímž dojde k výběru zdrojové oblasti. Nyní se přesuňte kurzorem na oblast s ponožkou a začněte přes ni malovat při drženém levém tlačítku myši. Bude docházet k překlonování obrazu vzhledem k vybrané oblasti, která se však naším pohybem myši také posunuje. Provedení operace vyžaduje jisté ozkoušení a cvik, po chvíli byste se však měli být schopni dostat k výsledku jako na obrázku 1 dole, kde bychom stopy po původním rušivém elementu hledali jen obtížně.
Obr. 1: Aplikace klonovacího razítka na odstranění rušivé části fotografie
Nástroj Klonování je využíván velmi často pro drobné retuše digitálních obrazů (odstranění nečistot pleti, rušícího stébla trávy na detailní fotografii zeleně, apod.) i při ryze profesionální práci. Pokročilé komerční editory fotografií obvykle disponují i jeho pokročilejšími verzemi, které nevyžadují ruční zadání zdrojové oblasti, ale jsou schopny si ji samostatně v obraze najít na základě podobnosti.
Praktická úloha 2 - zvýraznění hlavního motivu snímku použitím výběru a nástroje rozostření
Úkolem této praktické ukázky je zvýraznění dvou jelenů na fotografii na úkor jejich okolí - ukázku fotografie před úpravou poskytuje horní část obrázku 2, výsledek úpravy, která byla pro účely cvičení lehce přehnána, pak jeho prostřední část. Úpravy dosáhneme mírným rozostřením částí fotografie mimo jeleny pomocí Gaussova filtru, přičemž na vybrání požadované oblasti úpravy využijeme nástroj Výběr popředí.
Po otevření souboru s potřebnou fotografií v Gimpu vyberte nástroj Výběr popředí. Jeho princip je založen na výběru ve dvou krocích, kdy nejprve ručně přibližně vybereme požadovanou část obrazu nakreslením linie okolo ní, a následně štětcem malujeme přes ty oblasti, které chceme do výběru přidat, či je z něho vyloučit. Nástroj je natolik automatizován, že nemusíme ručně a přesně překreslovat všechny tyto drobné části, ale stačí překreslit jednu, a všechny ostatní s odpovídající si barvou a jasem jsou taktéž zpracovány.
Po vybrání nástroje tedy nejprve přibližně obkreslete oba jeleny postupným přidáváním bodů linie. Buďte pečliví, není však potřeba jeleny obkreslovat zcela přesně (nemělo by Vám to zabrat déle než cca 20 - 30 sekund). Poslední bod pomyslného polygonu okolo jelenů potvrďte dvojklikem a dojde ke stanovení oblastí počátečního výběru - ty byste měli na monitoru vidět modrou barvou (případně nějakou jinou - lze nastavit ve volbách nástroje). Dalším úkolem je vylepšit definici oblasti výběru - štětcem přejíždějte přes ty oblasti fotografie, které chcete do výběru přidat. K tomu je však potřeba mít v okně Volby nástroje zvolen režim Přidat k aktuálnímu výběru. Pokud budete chtít přidávat oblasti k výběru, budete mít zatrženu možnost Označit popředí. Pokud budete chtít naopak překreslované oblasti odstranit z výběru, aktivujete si volbu Označit pozadí. Možnou podobu provedeného výběru poskytuje obrázek 5 dole. Před finálním potvrzením provedení výběru tlačítkem Enter zaškrtněte volbu Prolnout okraje s poloměrem okolo 10 px, aby přechod mezi vybranou oblastí a okolím nebyl natolik tvrdý, ale pozvolný.
Obr. 2: Zvýraznění hlavního motivu fotografie rozostřením jeho okolí (nahoře fotografie před úpravou, uprostřed po úpravě, dole ukázka definování oblasti pro vytvoření výběru
Aktuálně máme vybránu oblast s jeleny, chceme však uplatnit rozostření na jejich okolí. Výběr tedy invertujeme příkazem Vybrat/Invertovat. Nyní můžeme přistoupit k aplikaci rozostření - vyberte Gaussovské rozostření z nabídky Filtry/Rozmazat. Gaussovský filtr je velmi vhodným nástrojem, kdykoli potřebujeme rozostřit či rozmazat určitou část fotografie či rastrové grafiky (použili jsme jej již i ve Cvičení 1). Využívá se také k redukci šumu ve fotografii. Míru rozostření volíme poloměrem rozostření v hodnotách pixelů - čím vyšší hodnotu poloměru nastavíme, tím k většímu rozostření bude docházet. Vztah velikosti poloměru a míry rozostření je samozřejmě spojen i s velikostí fotografie, kterou rozostřujeme = pokud budeme zpracovávat fotografii většího formátu, budeme muset pro stejný efekt rozostření zvolit větší hodnotu poloměru. Pro zpracovávanou fotografii nastavte hodnotu okolo 4 px, potvrďte provedení operace a míru rozostření pak můžete ještě doladit jejím snížením pomocí příkazu Upravit/Vyblednout ....
Provedené rozostření bude na fotografii pravděpodobně nejvíce patrné na kůře stromu umístěného hned za ležícími jeleny, která je v původní fotografii ostrá a plná detailů. Jeleni nyní z fotografie jakoby vystupují, i když celá scéna na obr. 2 vzhledem k přehnanému efektu rozostření celého obrazu včetně trávy v popředí nepůsobí zcela přirozeným dojmem. Ač se Vám tato operace nemusí zdát prakticky příliš využitelnou, bývá používána například v portrétní fotografii, když chcete dosáhnout rozmazaného pozadí okolo vyfotografované osoby a nemáte možnost dosáhnout tohoto efektu při samotném fotografování snímku.
Praktická úloha 3 - sloučení dvou fotografií s využitím masky vrstvy
Poslední praktická úloha je zaměřena na vyzkoušení si práce s maskou vrstvy. Cílem je spojit dvě identické fotografie krajiny Českého Švýcarska, které se liší pouze svou expozicí - první fotografie (obr. 3 nahoře) byla exponovaná tzv. na oblohu, druhá fotografie (obr. 3 uprostřed) naopak na spodnější část scény, na krajinu. Spojení dvou fotografií jedné scény pořízených s odlišnou expozicí je poměrně častou operací v krajinářské fotografii, kdy je potřeba se vypořádat s příliš vysokým dynamickým rozsahem fotografované scény (typicky krajina při východu či západu slunce). Situaci vyřešíme tím způsobem, že z první verze fotografie využijeme téměř jenom oblohu, zatímco z té druhé zbývající část scény. Aby výsledek působil pokud možno přirozeně, nemůžeme mezi oblohou a krajinou vést ostrou čáru, ale je potřeba prolnutí změkčit - k tomu nám poslouží maska vrstvy a plynulý přechod na ni aplikovaný.
Obr. 3: Sloučení dvou fotografií s použitím masky vrstvy - nahoře fotografie exponovaná na oblohu, uprostřed exponovaná na krajinu, dole výsledná fotografie vzniklá spojením
Pro načtení fotografií do prostředí Gimp využijte nabídku Soubor/Otevřít jako vrstvy, kdy vyberete obě fotografie scény najednou (cs_krajina.jpg. a cs_obloha.jpg). Nyní byste měli mít v Gimpu dvě vrstvy, z nichž jedna (horní) bude obsahovat fotografii exponovanou na oblohu a druhá (dolní) fotografii exponovanou na krajinu.
Klikněte pravým tlačítkem myši na horní vrstvu a vyberte možnost Přidat masku vrstvy, kterou nechejte vyplnit černou barvou. Tím, že je maska vrstvy černá, je obraz této vrstvy zcela průhledný a vidíme tak celou fotografii z vrstvy spodní. Nyní začneme masku upravovat - vyberte nástroj Mísení, zvolte si nabídku Popředí do pozadí, kdy barvu popředí nastavte na bílou a barvu pozadí na černou. Tvar lineárního přechodu nechejte nastaven na lineární. Poté nakreslete s využítím aktivovaného nástroje čáru začínající na horní hraně obrázku a končící někde pod rozhraním oblohy a horizontu na obrázku. Aby byla tato čára vedena kolmo k horní hraně fotografie, je při jejím kreslení nutné přidržet klávesu CTRL na naší klávesnici. Tímto procesem dojde k vytvoření postupného přechodu mezi bílou a černou barvou o délce vymezené nakreslenou čarou a také ke změně masky vrstvy. Ta již nebude v celé své ploše černá, ale ve své horní části bude právě přecházet od bílé k černé. V těch částech obrazu, kde maska není černá, je výsledná podoba fotografie tvořena prolínajícími se oběma původními fotografiemi. Čím je barva masky blíž bílé, tím více vystupuje v dané části obrazu ta fotografie, na kterou jsme masku aplikovali. Vytvoření přechodu můžete opakovat až do té chvíle, dokud s ním nebudete zcela spokojeni. Podobu masky si můžete zobrazit přes celou fotografii příkazem Zobrazit masku vrstvy.
V situacích, kdy je na fotografii horizont výrazně narušován různými objekty (stromy, stožáry, apod.), je možno využít ručního zásahu do masky = malováním Štětcem.
Obr. 4: Detail z okna Vrstvy-stopy zobrazující obě fotografie načtené do samostatných vrstev a masku vrstvy vytvořenou nad fotografií exponovanou na oblohu
Až budete s maskou hotovi, vyberte položku Sloučit viditelné vrstvy pod pravým tlačítkem myši nad kteroukoli vrstvou. Dojde tím k prolnutí obou vrstev do jednoho obrazu a finální fotografii můžete uložit. Provedená úprava vzniklá spojením dvou fotografií je viditelná hlavně v levém horním rohu fotografie v místě východu slunce. Celkový dynamický rozsah scény se snížil a fotografie vypadá lépe. Masky vrstvy neslouží jen ke spojování různých částí dvou či více fotografií, můžete je použít k zamaskování jakýchkoliv úprav v určité části obrazu = maska vrstvy by se dala úspěšně využít i v případě řešení druhé praktické úlohy tohoto cvičení.